Neplodnost, problémy s otěhotněním, téma, které je v dnešní době stále častěji diskutováno. Zhruba 10–15 % párů se dostává do situace, kdy i po ročním snažením nemůže žena otěhotnět. V tomto směru existuje velmi široké spektrum oblastí spojených s mnoha dalšími faktory, které mohou vést k problémům s otěhotněním či neplodností jak u muže, tak ženy. Tyto faktory, které vedou k neschopnosti oplození vajíčka, jsou spojeny s narušením přirozených fyziologických procesů v organismu. Na celou problematiku je třeba nahlížet komplexně a řešit příčiny na všech úrovních a u obou partnerů. Poznejte příčiny problémů a zjistěte, jak pomoci svému tělu!
Neodbytné tikání biologických hodin
Současné nastavení společnosti a životní styl vede spíše k oddalování početí. Ženy tak v těhotenství dosahují stále vyššího věku, než tomu bylo v době našich rodičů a prarodičů. Obecně platí, že ženská plodnost klesá s věkem, kdy ke kritickému zlomu dochází od 35. roku ženy spojeného s postupným poklesem plodnosti. Tím, jak žena stárne, dochází i ke zhoršení kondice vajíček a samozřejmě i snižování jejich počtu. Každá žena se narodí zhruba s 1–2 miliony vajíček (správně oocytů), nové se již netvoří a během života jejich počet postupně ubývá. Věděli jste, že když žena dosáhne puberty má mezi 300 000 až 400 000 vajíčky a za měsíc jich odumře zhruba 10 000? Tělo si totiž od období, kdy u ženy začne puberta, vybírá každý měsíc „skupinu“ vajíček pro ovulaci, ale pouze jedno vajíčko se stane dominantním ve folikulu. Folikul tedy obsahuje vždy jen jedno vajíčko, které projde ovulací a představuje tak při setkání se spermiemi v tomto období jedinou šanci na početí. A co se stane s těmi ostatními z vybrané „skupiny“ daného cyklu? Ty podléhají zániku, prostě odumřou. Počet zanikajících vajíček každý měsíc od puberty klesá, nicméně tento cyklus se opakuje každý měsíc až do menopauzy.
Plodnost pak začne výrazněji klesat od 32. roku věku, kdy se pohybuje počet vajíček kolem 120 000 a šance na početí je kolem 20 %. Rychlý pokles vajíček na zhruba 25 000 je pak kolem 37. let. No a čím méně vajíček ve vaječnících, tím nižší je šance ženy na početí. Po menopauze, kdy žena přestane ovulovat, je počet vajíček velmi nízký a plodnost klesá na nulu. Je však důležité si uvědomit, že některé ženy mohou otěhotnět i v pozdějším věku, zatímco jiné mohou mít problémy s otěhotněním ve věku mladším. Není tedy třeba panikařit či se znepokojovat každá žena je jedinečná a její plodnost se může lišit v závislosti na mnoha faktorech od životního stylu, genetických predispozic, fyziologickém stavu metabolismu a zdravotním stavu.
Hormony v rovnováze
Dalším významným faktorem, který může ovlivnit metabolické dráhy a vést tak k problémům s plodností, je hormonální nerovnováha. Hormony řídí spousty reakcí v našem organismu, představují komunikační molekuly, které se váží na specifické značky na povrchu buněk a stimulují tak buňky k potřebným změnám. V regulaci ovulace a těhotenství hrají důležitou roli hormony, jako je estrogen, progesteron, testosteron a luteinizační hormon. Pokud jsou hladiny hormonů z nějakého důvodu vychýlené, tedy v průběhu cyklu ženy je jejich produkce zvýšená či nedostatečná, může tento výkyv způsobovat řadu problémů narušujících menstruační cyklus a ovulaci, a tím i schopnost otěhotnět. Tak zvané symptomy PMS jako bolestivá menstruace, hormonální akné, náladovost a deprese, chutě k jídlu či otoky jsou bohužel v dnešní době považovány za normální.
Všechny tyto stavy však představují jakýsi „barometr“ hladiny hormonů a poukazují na vychýlení z rovnováhy. Proto je třeba vnímat tyto signály těla jako nerovnovážný stav a hledat příčiny, které dané stavy způsobují. Jedná se však o velmi širokou problematiku, kdy je potřeba zohlednit individualitu každé ženy včetně jejího zdravotního stavu, rodinné anamnézy, psychického nastavení, životního stylu a stravování a pohlížet na dané problémy v celém kontextu.
Zvýšení těchto hormonů může mít mnoho příčin. Často se jedná o endometriózu, syndromem polycystických ovarií (PCOS), myomy a cysty, užívání hormonální antikoncepce či některých léků a stres. Hladiny estrogenů mohou narušit také xenoestrogeny – chemické látky, které mají podobnou strukturu jako estrogen, a tak mohou i jako on působit. Můžete je najít v čisticích prostředcích, plastech, kosmetice, vůních a parfémech či pesticidech. Řada žen je vystavena účinkům nejen těchto látek, ale také ethinylestradiolu, syntetickému estrogenu v hormonální antikoncepci, což vede k nepřirozenému navyšování hladin syntetického estrogenu.
Bez spokojeného mikrobiomu to nepůjde
Hormonální nerovnováha nemusí být způsobena pouze vychýlenou produkcí pohlavních hormonů, ale roli v ní může hrát také snížená nebo zvýšená funkce štítné žlázy či metabolický syndrom a diabetes, kdy je narušena produkce hormonu inzulinu či na něj buňky nedokážou dostatečně reagovat. Významnou roli v tomto směru hraje také nezdravý životní styl vedoucí k obezitě, kouření, nevhodná strava či nedostatečný spánek.
V neposlední řadě je třeba zmínit také psychiku ženy, která má vliv na řadu pochodů v organismu. Například skrze osu střevo–mozek ovlivňuje střevní mikrobiom. Střeva jsou totiž protkaná bohatou sítí nervových zakončení a spojů, které monitorují stavy v rámci celého trávicího traktu. Součástí tohoto systému je také mnoho neurotransmiterů a neuropeptidů, které ovlivňují pochody v rámci trávicí soustavy, ale také odráží naše emoce. Psychická nepohoda a chronický stres ovlivňuje střevní mikrobiom, kdy dochází k dysbióze a převaze potenciálně škodlivých střevních bakterií na úkor těch prospěšných. S tím souvisí také produkce oněch zmíněných neuropeptidů např. serotoninu (hormon štěstí), který je tak tvořen v malém či zanedbatelném množství. Nerovnováha ve střevním mikrobiomu může vést také k poruchám v produkci estrogenu. Existují totiž střevní bakterie, které přeměňují estron na estradiol, hlavní estrogen u žen. Z tohoto důvodu je naprosto klíčová nejen psychická pohoda ženy, ale také nutričně vyvážená strava, která podpoří i střevní mikrobiom. V tomto směru jsou skvělou volbou naše fermentované produkty z mladého kokosu, jejichž pravidelnou konzumací žena podpoří nejen svůj střevní mikrobiom a množství prospěšných bakterií, ale také přirozenou tvorbu estrogenu a stimulaci serotoninu.
Lidské tělo tedy představuje složitý a komplexní systém, ve kterém je vše vzájemně ovlivňováno. Narušení jedné dráhy vede k ovlivnění dráhy jiné, což se může z dlouhodobého hlediska projevit nějakým chronickým problémem, rozvojem autoimunitního onemocnění či problémy s otěhotněním. Na druhou stranu má vysokou schopnost regenerace a obnovy, pokud se tedy rozhodneme vnímat naše tělo jako celek a vzniklý problém budeme řešit komplexně, může se organismus navrátit z vychýleného stavu zpět do rovnováhy.
Hlavně na sebe netlačit
Každá žena má svou cestu a jiné potřeby, a ne každá žena je na mateřství a roli, která je s ním spojena připravená. I v tomto momentě je však důležité snažit se v průběhu svého života vnímat své tělo, rozeznat co nám říká a starat se o něj a svou mysl a duši celostně, na všech úrovních. Sebeláska, dopřání si odpočinku a relaxace, stres management, seberealizace, sportovní aktivita a současně zdravá a nutričně vyvážená strava jsou hlavními pilíři pevného zdraví ženy a správné ženské cykličnosti. Protože pokud se žena jednoho dne rozhodne, že je na mateřství připravená, bude její tělo zdravé a v plné síle, schopné se plynule adaptovat na hormonální změny spojené s početím.
Autorka článku: Martina Paris
