Střevní mikrobiom je nedílnou součástí každého z nás – jeho role a vliv na naše celkové zdraví již byla potvrzena stovkami studií. Stále však přicházejí nová zjištění odhalující, co vše může náš střevní mikrobiom ovlivňovat a do jakých funkcí organismu je zapojován.
Počátky jeho utváření začínají ihned po porodu, kdy je střevní sliznice novorozence v prvé řadě osídlována mikrobiomem maminky. V článku zde můžete zjistit, jak důležitý je střevní mikrobiom u novorozenců, kdy jeho utváření začíná, a co vše může ovlivnit střevní osídlení (způsob porodu, kojení, složení mateřského mléka, hormonální změny maminky). V tomto článku si však povíme, jak klíčové je podporovat střevní mikrobiom v dalších fázích vývoje dítěte, jak jej ovlivnit a čemu se raději vyhnout.
VÝZNAM MIKROBIOMU A JEHO FORMOVÁNÍ
Střevní mikroflóra je v průběhu prvních měsíců kojence ve svém složení variabilní a různorodá. V průběhu prvních 6 měsíců života miminka dochází k intenzivnímu osídlování jeho střev bakteriemi. Během tohoto období se u něj utváří imunitní a trávicí systém včetně neurologických a kognitivních schopností.
Z velké části je dětská střevní mikroflóra formována do 3 let věku dítěte, kdy se svým složením již podobá mikrobiomu dospělého člověka. Ukazuje se však, že i v pozdějších letech dítěte dochází ke změnám mikrobiomu. Tyto změny mohou u dětí v předškolním věku ovlivňovat nejen jejich současné zdraví, ale také celkovou odolnost organismu v průběhu dospívání a následně i v dospělosti. Od narození se totiž náš mikrobiom vyvíjí společně s námi. Zapojuje se do zrání imunitního systému, ochraně před nepřátelskými bakteriemi, vstřebávání živin a do programování našich metabolických a neurologických drah, jejichž formování probíhá až do dospělosti1.
Věděli jste, že zhruba 70 % našeho imunitního systému se nachází v našem střevě? Z toho důvodu je zdravý mikrobiom dítěte a jeho harmonické osídlení přátelskými bakteriemi zcela zásadní k nastartování správné funkce imunitního systému a jeho následnému vývoji. Střevní bakterie totiž pomáhají nezralou imunitu novorozenců a dětí naučit adekvátně reagovat na bakterie a další organismy a výrazně ovlivňují vývoj bílých krvinek včetně jejich zastoupení v kostní dřeni a slezině. Formování střevního mikrobiomu tedy hraje důležitou roli ve zdraví a nemoci nejen v prvních měsících života miminka, ale také v předškolním a školním věku dítěte.
Změny ve složení střevní mikroflóry ve prospěch nepřátelských bakterií tak mohou být spojeny s krátkodobými a dlouhodobými zdravotní problémy, podílet se na rozvoji různých poruch, kožních problémů a jiných chronických zánětlivých onemocnění1. Proto je velmi důležité podporovat dlouhodobě zdravý mikrobiom dítěte, nejen v prvních měsících jeho života, ale po celou dobu jeho vývoje a eliminovat faktory, které mohou zpočátku křehký mikrobiom narušit.
STRAVA, KLÍČ KE ŠŤASTNÉMU MIKROBIOMU
Existuje mnoho faktorů, které mají vliv na střevní mikrobiom dítěte. Tím nejdůležitějším je však strava, která se na střevním osídlení dítěte podílí velmi významně. Zcela zásadní význam má výživa dítěte v prvních 1 000 dnech jeho života (od početí do dovršení 2. roku), kdy by mělo být primární stravou mateřské mléko. To chrání kojence před infekcemi díky přítomnosti imunitních molekul – imunoglobulin A (IgA). Navíc přispívá k dozrávání imunitního systému dítěte a moduluje vývoj jeho střevní mikroflóry.
Je prokázáno, že se střevní mikroflóra dětí krmených umělou výživou a kojených dětí významně odlišuje. Děti krmené umělou výživou mají v rámci střevního osídlení vyšší zastoupení odlišných bakteriálních kmenů, které nemají tak benefiční vliv na zdraví střev. Střevní mikrobiota kojených dětí je méně rozmanitá, ale zahrnuje vyšší hladiny prospěšných druhů Bifidobacterium, které jsou nejvíce zastoupené a schopné prospívat na oligosacharidech mateřského mléka (HMO)1. Bakterie rodu Bifidobacterium jsou obsažené také v našich funkčních kokosových produktech, které mají společný cíl – podpořit střevní mikrobiom, zvýšit množství přátelských bakterií v našem střevě a dosáhnout psychické pohody a radosti při jejich konzumaci. Proto může kojící maminka posílit mikrobiom svého dítěte také konzumací našich lahodných produktů, které povedou k harmonizaci jejího mikrobiomu.
K největší změně ve složení střevní mikroflóry dítěte však dochází při přechodu na stravu pevnou, začleněním běžných potravin do jídelníčku a po odstavení mléčné/tekuté stravy. Tato změna stravování dítěte pak postupně vede k utváření stabilního složení mikrobiomu. V tomto bodě je tedy důležitá vhodně zvolená strava při omezeném nebo plně ukončeném kojení, která pomůže rozvinout rozmanitost střevní mikroflóry dítěte. Měly by převažovat potraviny bohaté na vlákninu, jako je zelenina, ovoce a obiloviny, které mají prospěšný vliv na stabilitu zdravé mikrobioty2. Důležitý je také vyvážený příjem bílkovin, tuků a složených sacharidů. Strava by měla být pestrá a různorodá s cílením na lokálnost a sezónnost potravin. Zařazeny by měly být zdraví prospěšné fermentované potraviny, které mají pozitivní vliv na přátelské bakterie.
V tomto směru může vyzkoušet naše fermentované produkty z kokosu té nejvyšší kvality, se kterými rozhodně nesáhnete vedle. Dokonalý poměr probiotik a prebiotik v lahodném Symbiotic Cocoguardu nebo Symbiotic Cocofiru (ať už ve variantě natural, s mangem nebo s višněmi) si děti pro svou chuť nejen zamilují, ale pomohou podpořit jejich mikrobiom správným harmonickým směrem. Navíc Vás za to odmění svým spokojeným bříškem, smíchem a radostí.
Důležité je také zmínit, že fermentované potraviny jsou dětem doporučovány až ve chvíli, kdy přestávají být plně kojené a je zavedena pevná strava. U dětí částečně kojených můžete jejich mikrobiom podpořit podáním našeho chuťově jemnějšího jogurtu Natural Primebiotic Cocoguard v menším množství, například lžící tohoto lahodného pokrmu smíchaného s ovocem3. Naše fermentované produkty z mladého kokosu doporučujeme pro děti od 6. měsíce.
DALŠÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ DĚTSKÝ MIKROBIOM
Lidský organismus je velmi komplexní a propojený systém, jehož harmonie je neustále narušována a ovlivňována mnoha faktory. To platí i pro náš střevní mikrobiom, který je součástí tohoto složitého celku. Faktory vnějšího prostředí, konzumace antibiotik, genetická predispozice či psychická pohoda a celkový životní styl náš mikrobiom významně ovlivňují. Ne jinak je tomu u dětí a je třeba zohlednit i tyto faktory v průběhu jejich vývoje a dospívání4, 5.
Na formování mikrobiomu má značný vliv také psychická pohoda dítěte. Už jste slyšeli, že existuje přímý vztah mezi mozkem a střevy a že pocit štěstí a pohody našeho těla závisí na jejich propojení? Osa mikrobiom-střevo-mozek řídí a ovlivňuje mnoho biologických a chemických procesů, které probíhají v našich střevech. Střevo totiž obsahuje vysoký počet nervových buněk, které produkují látky ovlivňují mozek a naši psychiku.
Komunikace mezi mozkem, střevem a mikrobiomem je oboustranná – naše nálada a to, jak se cítíme, utváří do značné míry náš mikrobiom a naopak. Pokud jsme ve stresu, špatně spíme či konzumujeme nevhodnou stravu, zasahují tyto negativní psychické stimuly i mikrobiom. Proto nesmíme opomíjet psychickou pohodu dítěte a prostředí, kterým je obklopeno.
Harmonický mikrobiom a zdravé střevo = šťastné a spokojené dítě = pocit bezpodmínečné radosti.
- Derrien M., Alvarez A.S., M. deVos W. The Gut Microbiota in the First Decade of Life. Trends in Microbiology, December 2019, Vol. 27, No. 12, 997-1010
- Moes N., Smet A., Child Health and the Gut Microbiome, Microb Health Dis 2020; 2: e263
- Bell V., Ferrão J., Fernandes T., et al., Fermented Food Guidelines for Children, Pediatr Pediatr Med. 2018; 2(1): 1-4
- Amnon A., Ortal E. G., et al., Gut microbiome development in early childhood is affected by day care attendance, NPJ Biofilms and Microbiomes, 11 Jan 2022, 8(1):2
- Matsuyama M., Morrison M., et al., Dietary intake influences gut microbiota development of healthy Australian children from the age of one to two years, Scientific Reports volume 9, Article number: 12476 (2019)
