Pro začátečníka s fermentací je dobré začít s co nejjednoduššími recepty, aby si k fermentaci našel vztah i dostatek trpělivosti a pokračoval v tvorbě domácích živých produktů co nejdéle. A stejně tak je dobré nespěchat ani u jejich konzumace a začít zvolna: ideálně zprvu popíjet fermentované zeleninové šťávy, které jsou pro trávení nejjemnější.
Proč je důležité s fermenty začínat postupně?
Fermentovanými výrobky přinášíme do trávicího traktu probiotické bakterie. Pokud jsou v našich střevech v menším množství a převažují v něm kmeny patogenní (což je poměrně časté skrze prostředí města, pracovní stres, životosprávu a antibiotické kůry), zavedení probiotických potravin vyvolá postupné „boje“ s patogeny, které při svém odumírání uvolňují různé toxiny, jenž mohou způsobovat nepříjemné symptomy – nadýmání, průjmy, zácpy a další.
Fermenty, které nestárnou
V úplných začátcích je důležité nezapomínat během procesu tvorby na hygienu a mít všechno náčiní a nádobí řádně umyté nebo vyvařené v horké vodě. A jakmile máte vše připravené, můžete začít. Co třeba s nejjemnějším a cenově nejvýhodnějším domácím fermentem – s řepným kvasem?
Suroviny a recept:
- Červená řepa
- Himalájská sůl
- Filtrovaná voda
Řepu očistíme a nakrájíme na kousky velké cca 4cm. Přidáme 2 polévkové lžíce soli na 1 l vody. Následně necháme zalitou řepu vodou se solí fermentovat 7-10 dní v pokojové teplotě. Můžeme přidat i česnek nebo zázvor pro vylepšení chuti.
Výsledný kvas můžeme popíjet před jídlem pro lepší nastartování trávení. Pokud by byl kvas moc silný, je možné ho lehce naředit vodou.
BENEFITY: Řepa je sama o sobě velice zajímavá potravina už jen z hlediska samotných benefitů pro naše tělo a to od podpory našich detoxikačních mechanismů, podpory trávení až po lepší regulaci krevního tlaku. Dále obsahuje mnoho minerálů a vitamínů jako například draslík, železo, mangan, vitamín B9 a také vitamín C. (1)
Druhou a stejně jednoduchou metodou fermentace, která je ideální pro úplné začátky, je recept našich babiček, který vám zajistí dostatek kvalitních minerálů a vitamínů na chladnější období v roce: kysané zelí, které má v našich končinách nejhlubší tradici.
Suroviny a recept:
- Hlávka zelí (bíle/červené)
- Himalájská sůl
Zelí si nakrájíme na jemné nudličky a následně zasolíme ideálně v poměru 1 polévková lžíce soli na 1kg syrové zeleniny. Malý list zelí si schovejte pro výsledné zatížení fermentu. Následně nakrájené a zasolené zelí pořádně promačkáme, aby pustilo dostatek šťávy (tomu napomáhá právě i sůl). Jakmile zelí zkřehne a pustí dost šťávy, aby v něm mohlo být ve sklenici ponořené, přendáme ho do zavařovací sklenice a pořádně umačkáme. Zbylý list, který jsme si uchovali, dáme na vrch sklenice, aby nedošlo ke styku zelí se vzduchem a sklenici zavřeme.
Sklenici necháme stát cca týden venku na kuchyňské lince, délka trvání fermentace se bude lišit podle teploty. Každý druhý den můžeme sklenici lehce odpouštět od naakumulovaného CO2, postupně zelí ochutnáváme (vždy čistou lžící!) a následně přesuneme do lednice, kde nám ferment vydrží tak dlouho, dokud se nesní.
BENEFITY: Zelí obsahuje mnoho důležitých minerálů a vitamínů pro naše tělo. Mezi hlavní z nich patří vitamín C, sodík, měď, vitamín K1 a mnoho dalších důležitých vitamínů a minerálu pro náš vývoj. (2) Zajímavým faktem je, že kysané zelí má mnohonásobně vyšší obsah vitamínu C, než zelí syrové.
Každý z těchto receptů se dá udělat i ve složitější variantě, například je možnost přidat další koření, které ochutí a posune ferment na další úroveň chutnosti. Vždy je možné přidat k fermentaci zelí i trochu dalších druhů zeleniny, například mrkev, zázvor, kurkumu a nebo cokoliv, co máte rádi.
V úplných začátcích je dobré se nebát zkoušet, hrát si a ochutnávat.
Takže směle tvořte a objevujte všechny podoby a vlastnosti fermentu, který si můžete postupně vyladit dle vlastních preferencí a chutí.
Autor článku: Jakub Tomaides, fermentuju.cz
Zdroje:
https://www.healthline.com/nutrition/foods/beetroot#plant-compounds
https://www.healthline.com/nutrition/benefits-of-sauerkraut#digestion
